pan Oldřich

Příběh svého života zpracoval klient Fokusu. Příběh začíná jeho návratem do Fokusu – služby sociálně terapeutické dílny. Pokládáme však za důležité zmínit i začátek naší spolupráce. První vstup do služby Podpora samostatného bydlení Fokusu nebyl úspěšný, a to zejména z důvodu drogové závislosti. Služba byla ukončena ze strany Fokusu pro opakované a vážné porušování pravidel. Při odchodu klienta z Fokusu jsme se domnívali, že naděje na  sociální začlenění a v podstatě i na delší život klienta v podstatě neexistuje. Mýlili jsme se.

Pan Oldřich

Byl jsem dlouholetý uživatel tvrdých drog. Několikrát jsem kvůli tomu přišel o bydlení. Mnohokrát jsem se zkoušel léčit, ale neúspěšně. Když jsem bydlel na ubytovně, začal jsem být psychotický a dostal jsem se na psychiatrii do Liberce. Když jsem se zklidnil, nastoupil jsem na detox. To pro mě bylo velmi důležité. V rámci léčby jsem se dostal do léčebny Nechanice, kde jsem léčbu řádně dokončil. Poté jsem nastoupil do komunity v Bílé Vodě, kde mi v průběhu léčby byla zjištěna rakovina. Dojížděl jsem na chemoterapie do Olomouce a následně do Liberce. Ubytovna, ve které jsem v Liberci dříve bydlel, byla zrušena, a tak jsem skončil v LDN. Odtud jsem se dostal do azylového domu, kde mi byla doporučena Advaita a tam mi doporučili Fokus.

Do Fokusu jsem nastoupil do nácviku v STD. Učil jsem se pracovat v dílně se dřevem a nářadím a na zahradě se sekačkou a křovinořezem. Nácvik jsem musel přerušit kvůli dalším chemoterapiím. Po jejich ukončení jsem se ihned přihlásil zpátky do nácviku v STD, kam docházím už přes rok.

Od té doby jsem získal větší sebedůvěru, už se tolik nebojím používat elektrické nářadí a jsem celkově samostatnější. Momentálně se nejvíce věnuji výrobě svíček a zpracování metodiky na jejich výrobu. Výroba svíček mě baví.

Po poslední chemoterapii jsem zažádal o byt v rámci projektu prostupného bydlení. Byt se mi podařilo získat. Po půl roce mi byla smlouva prodloužena a nyní mě čeká další posouzení komisí. Nadále také využívám služeb Advaity, kde mi pomáhají zvládat abstinenci. Už čtyři roky jsem bez drog. Docházím do Naděje na obědy a někdy i ve volných chvílích na kafe. Pravidelně docházím na psychiatrii.

Za dobu využívání služeb jsem se osamostatnil, jsem schopen sám zařizovat běžné věci na úřadech, hospodařit s penězi a věnovat se každé odpoledne nemocné mámě. To je pro mě moc důležité. Velkou radost mám z bytu, ve kterém mám své soukromí a sám si zde hospodařím.